Historie školy

vzpomínky P. Josefa Cukra

Neuvěřitelné! Jako probuzení z těžkého snu…

Stalo se vedle baziliky Bolestné Matky Boží… 1947 mladí jsme šli „budovat pohraničí“, jak se říkávalo. Bylo to na pokyn ThDr. Berana, arcibiskupa pražského, přestěhovat Arcibiskupské gymnázium z Prahy do Bohosudova. V Praze toto gymnázium ztratilo roku 1947 budovy a v Bohosudově vojenský lazaret uvolnil areál bývalého biskupského gymnázia. Pracovalo se ve dne v noci, aby se stihl termín do 1. září. Převážel se nábytek z Prahy ze semináře, otevíraly se depozitáře zdejšího gymnázia, aby vznikl nový ústav na úrovni bývalého pražského gymnázia…

Na úrovni? – Dnes se tomu nechce ani věřit – ústav kdysi se 470 studenty, s 38 členy profesorského kmenového sboru, s 52 osobami personálu, s plným vybavením, tj. s velkoobjemovou kuchyní a jídelnami, s vlastní pekárnou, s výkrmnou dobytka a porážkou, prádelnou a vodovodem ze Starého Dvora, s koupalištěm obehnaným kabinami, s vlastním zahradnictvím a ovocnými sady, s vilou na víkend pro konvikt i profesory atd., a to všechno bylo finančně zajištěno výnosem ze 320 ha lesa, ze „Zahrady Čech“, ze statku Stvolínky a jiných církevních dotací…

A jak nacisté dne 28. února 1939, tak i komunisté 13. 4. 1950, co věky budovaly, zničili škrtem pera. Za jednu noc tu zmizeli všichni studenti a téhož dne se dům proměnil ve věznici pro 360 řeholníků, hlídaných ostrahou jako v koncentrácích. A aby se likvidovala i památka na tento kulturní stánek, zmizely bohaté sbírky motýlů, vzácná sbírka numizmatická, sbírky kamenů a laboratoře. A nejen česká a německá knihovna, ale i vzácná knihovna klášterní se vyhazovala oknem na klášterní vozy. Jen 11 beden bohosudovského archívu a přes 400 čísel prvotisků, včetně fotografií Leskovecké bible zachránil P. Rabušic k slušnému zacházení. Ale i vzácné kodexy a celý Migne mizely korytem z okna na těžká nákladní auta. Kdo se této práce odmítl účastnit, byl ihned odeslán do pracovního tábora do Želiva. Staří profesoři, důstojní kmeti, vázali pak součky na gumičkách do tepláků, mladí chodili do Elektroporcelánu čistit výlisky před vypalováním. A společně nuceně poslouchali dělnické školení o marx-leninismu…

V měsíci září 1950 nastoupily na jejich místo řeholní sestry, které byly donuceny opustit svou práci v nemocnicích, chorobincích, starobincích, dívčích ústavech a gymnáziích. A pak po dvou letech přišlo vojsko, OBZ, PTP a v roce 1969 se tu zabydlela sovětská armáda a co armáda za 22 roky „nevybydlela“, to zničila roku 1990 sedmdesátičlenná likvidační četa. „Viděl jsem na vlastní oči, jak důstojník obchází a železnou tyčí rozbíjí i svítidla,“svědčí místní farář.

Budovy, které byly ceněny kdysi na 90 milionů, se vrátily v ohodnocení sedm a půl milionů korun. Celý areál byl vrácen ve stavu stejném jako ostatní objekty po odchodu sovětské armády. Ruiny…Urychlený odchod způsobil výbuch tanku a požár v garážích a lázni.

A pak už jsme čekali na předání budov. J. E. pan biskup Koukl požádal MŠMT o povolení obnovení gymnázia, i když ještě nebyla upravena budova. Veřejnost projevila zájem o obnovení gymnázia, a to i proto, aby zdejší studenti nemuseli docházet jinam. MUDr. Jan Ševčík založil Nadaci na obnovu a rozkvět Biskupského gymnázia, k němu se přidali první členové Mgr. Eva Leixnerová, Mgr. Jan Žák, starosta Karel Riegel, který nám dělal spojku na MO v Praze, a jiní aktivisté a studenti. Pro začátek se obnovovala rezidence. Potíže dělaly nejen finance, ale i nově vzniklé nezkušené firmy. Teprve sedmá z nich Firma Machala z Bohosudova uvedla budovu do stavu, který odpovídal školním předpisům.

Září 1993 bylo svědkem nástupu prvních 156 žáků a 15 profesorů. Jen sám Bůh ví, kolik obětavých rukou, kolik dobrodinců a práce stála obnova první části Biskupského gymnázia v Bohosudově.

Bylo to jako neskutečné snění a – první etapa slouží. Pro další etapy je odhodlání…

DĚJINY ŠKOLY PO 1. 9. 1993

Prvního září 1993 usedlo do školních lavic gymnázia 156 žáků v sedmi třídách, které se nacházely v opravené jezuitské rezidenci. Ředitelkou školy byla Mgr. Eva Leixnerová. Po dvou letech se gymnázium přestěhovalo do nově opravených školních prostor jiné budovy, a to budovy B. A právě v uvolněných prostorech rezidence se poté začala rodit základní škola.

Do školního roku 1995/96 jsme vstoupili s jednou třídou, do které zasedlo 24 prvňáčků. Každým dalším rokem tříd přibývalo, a to do počtu pěti. Druhý stupeň v té době nemohl být realizován, protože základní škola byla součástí gymnázia.

Z daného důvodu došlo v únoru 2002 k rozdělení těchto dvou škol na dva subjekty – Biskupské gymnázium Krupka 1 – Bohosudov a Základní škola při Biskupském gymnáziu Krupka 1 – Bohosudov, přičemž ředitelkou základní školy byla jmenována Mgr. Jana Pucharová.

V září 2002 se stal ředitelem gymnázia Doc. PhDr. Ludomír Kocourek,CSc., který se zasadil o vznik čtyřletého studijního programu gymnázia vedle stávajícího osmiletého. Od té doby postupně nabýval počet tříd až k hodnotám 12 tříd gymnázia a 9 tříd základní školy. Dva roky poté, tedy v roce 2004, byl jmenován ředitelem gymnázia Mgr. Jiří Breu.

V červnu 2002 byla dokončena oprava druhého nadzemního podlaží v budově C, kam se přestěhovaly děti z prvního stupně naší základní školy. Druhý stupeň ovšem i nadále sídlil ve třídách gymnázia, a to až do té doby, než se postupně opravilo několik místností ve třetím nadzemním podlaží stejné budovy. Jednotlivé třídy tohoto patra, které se postupně otevřely žákům druhého stupně, mohly vzniknout díky financím z různých projektů – v roce 2005 to bylo z projektu zahraniční nadace Renovabis, další místnost mohla být zpřístupněna našim žákům o dva roky později díky projektu ČEZ a téhož roku tomu tak bylo i v učebně výpočetní techniky, tentokrát opět s poděkováním nadaci Renovabis. I nadále však žáci jedné třídy druhého stupně museli obývat místnost na gymnáziu.

Od 1. 7. 2010 jsou obě školy opět sloučeny v jeden subjekt a úzce spolupracují.

Paralelně se životem školy se formoval i mimoškolní život v areálu. Velkou zásluhu na rozvoji bohatého mimoškolního života měli zcela určitě spirituálové aktivní na naší škole, rovněž velkým dík občanskému sdružení Klíček formovaný při základní škole a školní družině. Od roku 2009 nabízí naše škola rovněž aktivity v rámci školního klubu a opět fungujícího střediska mládeže.

V rámci těchto mimoškolních aktivit jmenujme zejména Mgr. Rudolfa Repku, který u nás působil šest let (1998 – 2004). Zavedl víkendové akce, v nichž pořádal hry a výlety jednak pro žáky bez ohledu na věk, jednak víkendové akce určené pro spolužáky jedné třídy, ale i prázdninové pobyty, kde se žáci rekreovali, nato i pracovali na úpravě venkovních prostor, podílel se na realizaci zájezdů apod. Tyto akce zastřešil pod hlavičkou Střediska mládeže. Ve funkci ho vystřídal Jan Košárek, který však po ukončení svého studia z Bohosudova odešel.

 Sdružení Klíček vzniklo během druhého roku existence základní školy. Díky této organizaci a vlivem neutuchající činorodosti vychovatelek školní družiny vzniklo mnoho akcí, které se staly již tradičními.